O knize: 1993 / Toho nádherného veronského rána šéf kriminální policie města, známého milostnou tragédií Romea a Julie, vyhříval se na slunci a přemítal o svém neobyčejném štěstí – měl štěstí, že se nejen narodil jako Ital, ale také poprvé spatřil světlo boží ve Veroně. Příjemné myšlenky policistu úplně ukolébaly, ale dveře jeho kanceláře se náhle otevřely. Stalo se to tak náhle, že Celestino Malpaga (tak se jmenoval policejní náčelník), lehce poskočil na židli, vrhl na nezvaného hosta nespokojený pohled. Celestinova tvář se však okamžitě rozjasnila, jakmile poznal tohoto malého obtloustlého muže s nápadně natočeným knírem a prořídlými, ale pečlivě natočenými vlasy. Černá kravata hosta byla přišpendlená perlovou jehlicí, jeho pravou ruku zdobil prsten s obrovským kamenem a jeho tmavý oblek ještě více zdůrazňoval bezvadnou bělost jeho piké vesty. Obrázek doplnily lakované kozačky vyleštěné do neuvěřitelného lesku. Takový zvláštní pohled se nenaskytl nikomu jinému než komisaři Romeovi Tarcininimu, podřízenému a příteli z dětství Celestina Malpagy..